Zakladatel Jean-Maurice-Émile Baudot

© Pavel Plhal


Základem dnešní telegrafní techniky je telegrafní abeceda označovaná jako MTA2 (mezinárodní telegrafní abeceda č.2, nebo také CCITT 2 . Vyznačuje se tím ,že má na začátku každého znaku bezproudový stav START, pak následuje 5 kombinací proudového a bezproudového stavu které jsou nositelem informace o konkrétním znaku, a ukončeno je to STOP impulsem.

Impulsy START + 5 kombinačních , každý s délkou 20ms a k tomu STOP s délkou 30ms dává délku telegrafní značky, která má celkem 150ms.
Stop impuls je delší z důvodu zastavení mechanických dílů dálnopisného stroje.
Délka impulsu 20ms se nazývá jednotkový interval. Telegrafní značce se tedy skládá ze 7,5 jednotkového intervalu ) označuje se  malé      a   ). 7,5 x 0,02s =150ms.  
Telegrafní rychlost = 1/a = 1/,002= 50Bd     (Baud  čti bódo).
Telegrafní frekvence = 1/2a= 1/,04= 25 Hz
Telegrafní značka = 7,5a = 7,5x0,02= 150ms
Psací výkon= 1/telegrafní značka=1/0,15s=6,66znaku /s.  

Vzhledem k tomu, že telegrafní značka používá dva stavy (proud, bezproud) jedná se o dvojkovou soustavu a můžeme tedy vypočítat že 2 na pátou je 32 kombinací.
Tyto tvoří telegrafní abecedu označovanou jako MTA2 (Mezinárodní Telegrafní Abeceda)nebo CCITT č.2.


26 kombinací je použito pro malou abecedu.
Zbylé kombinace jsou rozděleny takto:
1 pro návrat vozu na začátek řádku
1 pro posun papíru o řádek
1 pro mezeru
1 pro písmenovou změnu A...   přeřazení na psaní abecedy
1 pro psaní číslic a diakritiky  1...
Kombinace se využívají 2x , jednou pro abecedu a podruhé pro číslice a diakritiku   a je nutno mezi nimi přepínat právě pomocí A...  a 1... podobně jako u psacího stroje
1 pro kombinaci, kdy jsou všechny kombinační impulsy bezproudové, nepoužívá se a slouží jako rezerva pro individuální potřebu zákazníka.
Tak to máme 32 kombinací.  
Telegrafní abeceda se doužívá u dálnopisného stroje. Je to mechanické zařízení pro  přenos informací v tištěné podobě na dálku.
V republice je jich asi 700, ((banky, exklusivní hotely, Telecom (k roku 2005))


Základní díly dálnopisného stroje jsou:
Klávesnice
Vysílač
Přijímač
Otiskovací mechanizmus
Volící skříňka ( elektrické ovládání stroje)
Motor s rozvody  

Pak mohou být ještě přídavná zařízení, která ale bývají standardně dodávána.  
Vestavný vysílač - čte data z děrné pásky a vysílá je
Děrovač - děruje proudové impulsy do děrné pásky  
Pro vzájemné propojování dps strojů se používá Dálnopisná ústředna, dnes je jen v Praze.   Dps stroj může pracovat jednoduchým proudem +60V -0V, nebo dvojím proudem +60V -  -60V(vyz stránky Telefonní linky -druhy provozu).

K 1.7.2008 ukončily služby Telex (přenos informací pomocí dálnopisu) a byly vypnuty. 
Tím skončila éra dalšího z vynálezů, tedy  DÁLNOPISU. Vydržel přes jedno století.
Pavel Plhal - webmaster

Dálnopis (práce Jiřího Hlaváče-VUT)