5.
V.22 PORTY V PCU osobních mikropočítačů třídy IBM PC se můžeme setkat s trojicí typů portů.
Prvním z nich je paralelní rozhraní CENTRONICS, obvykle používané pro připojení tiskárny, nebo někdy též při paralelní komunikaci mezi dvojicí počítačů.
Tento port je však obvykle využíván pouze pro přenos dat na střední vzdálenosti(řádově metry), neboť při větších vzdálenostech značně vzrůstají náklady na vytvoření paralelního přenosového kanálu.
Druhým rozhraním s nímž se můžeme setkat velice často je to na něž se připojuje případně modem nebo sériová tiskárna.
Komunikace je vedena prostřednictvím devíti nebo pětadvaceti vývodového konektoru CANNON.
Pro dálkový přenos dat je toto rozhraní používáno nejčastěji, proto mu bude v dalším textu věnována největší pozornost.
Paralelní rozhraní tiskárny CENTRONICS i sériové komunikační porty bývají u osobního mikropočítače třídy IBM PC často integrovány jako součást základní desky, nebo některého jiného řadiče periferních zařízení (např. adaptéru displeje nebo řadiče disků).
Existují však i přídavné desky portů, které obsahují jen paralelní a sériové porty. Kromě těchto portů se u osobních mikropočítačů třídy PC můžeme někdy setkat ještě se synchronním rozhraním BSC, nejčastěji využívaným při připojení PC jako vzdáleného terminálu k velkému sálovému počítači. Toto rozhraní je pokud jde o zapojení konektoru shodné se sériovým portem COM, avšak komunikace na něm probíhá synchronně.
Protože se předpokládá rychlá komunikace realizovaná prostřednictvím tohoto rozhraní, využívá tento port, na rozdíl od portů výše uvedených,při své činnosti mechanismus přímého přístupu do paměti (DMA).
Je-li tento port PC použit, je mu přidělen obvykle kanál DMA číslo 1.
Nejde však o port pro PC typický a proto standardní programové vybavení (BIOS, MS-DOS) není vybaveno jeho programovou obsluhou. Architektura osobních mikropočítačů třídy IBM PC je uzpůsobena pro připojení až čtyř rozhraní CENTRONICS, čtyř rozhraní COM a dvou rozhraní BSC, z nichž však ne všechny mají pevně rezervované adresy v I/O adresovém prostoru mikroprocesoru, pevně přidělená přerušení a kanály DMA.
Přidělení adres jednotlivých portů v I/O adresovém prostoru mikroprocesorů PC nám ukazuje tabulka 8.
6. PARALELNÍ ROZHRANÍ CENTRONICS
Paralelní rozhraní CENTRONICS osobního mikropočítače třídy IBM PC realizuje obvykle jednosměrnou komunikaci směrem z mikropočítače k paralelnímu perifernímu zařízení. Tímto periferním zařízením bývá zpravidla tiskárna, ale může jím být např. plotter, nebo jiné zařízení. Data jsou vysílána paralelně jako osmice bitů( jeden byte). Tok dat je přitom řízen několika řídícími signály. Osobní mikropočítač třídy IBM PC může obsluhovat čtyři paralelní porty.
Tyto porty jsou označovány jako LPT 1, LPT 2, LPT 3 a LPT 4, někdy je možno setkat se i s označením PRN pro portLPT1.
Operační systém MS-DOS může obsluhovat jen první tři paralelní porty. Přidělení adres I/O adresového prostoru a přidělení úrovní přerušení jednotlivým periferním portům ukazuje tabulka10.
Rozhraní LPT 1 a LPT 2 se obvykle nacházejí na desce portů,rozhraní LPT 3 se pak nachází (je-li využito) obvykle na desce grafického adaptéru a adaptéru tiskárny. Přítomnost jednotlivých paralelních portů je zjišťována BIOSem a informace o nalezených portech jsou uloženy do datové oblasti B I O Su v paměti RWM počínaje adresou 408 (L P T).
BIOS je schopen obsluhovat čtyři paralelní rozhraní, chceme-li ale připojit čtvrté, pak musíme vzít v úvahu, že nemá přiděleny žádné standardní adresy ani přerušovací linku. Proto musíme bázovou adresu tohoto rozhraní nejprve do B I O Su doplnit a to tím, že ji zapíšeme na adresu 4OEH operační paměti.
Pokud chceme jedno paralelní rozhraní přesměrovat na jiné a naopak, pak lze přehodit příslušné bázové adresy v datové oblasti B I O Su. Tyto bázové adresy jsou uloženy na adresách operační paměti:
LPT 1 - 408H, LPT 2 - 40AH, LPT 3 - 40CH, LPT 4 - 40EH.
Použijeme-li desku portů, která obsahuje dvě paralelní rozhraní CENTRONICS, mohou nastat dva případy konfigurace těchto portů v závislosti na tom, zda je systém již paralelním rozhraním vybaven (např. na desce grafického adaptéru), nebo nikoli.
V případě, že používáme i paralelní port LPT 3, je třeba si uvědomit omezení, že tento port nemá u osobního mikropočítače třídy IBM PC přidělenu přerušovací linku. Jeho obsluha tedy musí být realizována bez použití přerušovacího systému osobního mikropočítače.
Tabulka 10
Nastavení chování jednotlivých portů se provádí pomocí přepínače DIP, jenž je součástí desky portů.
Implicitně (od výrobce) je obvykle deska portů nastavena tak, že činnost prvního portu je povolena jako port L P T a činnost druhého portu je blokována přepínačem DIP.
Toto nastavení je třeba brát v úvahu, neboť při připojení desky portů do systému by mohlo dojít ke kolizím paralelního portu desky portů s některým paralelním portem systému.
Zapojení výstupního konektoru paralelního rozhraní CENTRONICS desky portů odpovídá zapojení uvedenému v tabulce 11.
Činnost paralelního portu je řízena obvykle obvodem 82C11, nebo jeho ekvivalentem v obvodu, integrujících činnost více portů v jednom pouzdře, i když u starších desek portů se můžeme setkat se zapojením portu s využitím obvodů SSI a MSI .
Jádrem tohoto obvodu (a i celého rozhraní CENTRONICS tak,jak je používáno v osobních mikropočítačích třídy IBM PC) je pětice registrů.