Většina závad se tedy vyskytuje v primární části zdroje kde je jen několik součástek a oprava je tedy ekonomická, závady v logice zdroje jsou méně časté a dost obtížně opravitelné a tedy oprava tak poškozeného zdroje se nevyplácí. Protože primární část zdrojů AT i ATX je skoro stejná vysvětlíme si problém na části zdroje ATX.

Vidíme že se skládá ze tří částí, vstupního filtru, usměrňovače, filtru usměrněného napětí. První pozornost věnujeme pojistce, přepálená pojistka svědčí o zkratu v obvodech za ní připojených. Je toho zde pravda dost, blokovací kondenzátory C1,2,3,4, dále diodový můstek a filtrační kondenzátory C5, 6, spínací tranzistory. Nejdříve je třeba zkontrolovat kondenzátory C5,6 ty jsou nejvíce namahané a jeden z nich může být ve zkratu. Dále zkontrolujeme diody v můstku. Blokovací kondenzátory bývají proražené jen zřídka. Spínací tranzistory se většinou přeruší a nemívají zkrat, vyzkoušet se případně dají jako vše ostatní jen ohmetrem.
Pokud pojistka spálená není může být přerušený některý ze spínacích tranzistorů, novější zdroje používají jen jeden typu MOS-fet ten se dá také dobře vyzkoušet ohmetrem, zkušební napětí by ale mělo být alespoň 9 V aby dokázalo MOS-fet otevřít.

Na první pohled přepálená pojistka.

Pro ty kdo neví jak MOS-fet vyzkoušet malý návod. MOS-fet má elektrody Drain, Source, Gate. Na Source připojíme (-) ohmetru. Hrotem (+) ohmetru se krátce dokneme Gate a připojíme na Drain - ohmetr ukáže malý odpor,. nyní Gate na chvilku zkratujeme s Source a ohmetr ukáže odpor velmi vysoký až nekonečno. Platí pro MOS-fet typu N, u typu P jsou polarity obrácené. Vadný tranzistor buď ukazuje v obou případech zkrat nebo nekonečný odpor.

Pokud pojistka přepálená není, může být vadný spínací tranzistor nebo tranzistory, někde může být přerušený spoj nebo vada thermistoru. Na výstupních konektorech můžeme ohmetrem vyzkoušet zda není zkratován nekterý z filtračních elektrolytů nebo usměrňovacích diod. Podezřelé jsou elektrolyty které jsou nahoře vyboulené svědčí to většinou o přehřívání a mívají svod. Červené kablíky jsou + 5V, žluté +12V, černé společná 0V. Pokud je vše v pořádku ale zdroj nenabíhá může být chyba v logice zdroje což se již nevyplatí opravavovat. Né snad z finančních důvodů ale hledání chyby v logice je časově náročné a takový zdroj je vhodnější rozebrat na součástky které použijeme při opravě jiného zdroje.

Proražený tranzistor, vadné elyty.

Zapojení napájecího konektoru ATX zdroje:

ATX Power Connector

Zapojení výstupního konektoru zdroje uvádím aby bylo možné opravený zdroj vyzkoušet. Pro možnost ovládání zdroje je nutné znát význam logických signálů na konektoru zdroje. Zdroj zkoušíme samostatně, na konektor napájení pro HDD nebo DVD a pod. připojíme zátěž, vhodné jsou žárovky na 6V (červený vodič) a 12V žlutý vodič, černý je společný minus. Žárovky jsou vhodné na větší proud alespoň 1A, menší zatížení může způsobit výpadek zdroje. Logický signál PW_OK - dává základní desce informaci že zdroj naběhl a je v pořádku. Logický signál 5V_SB - je napětí z pomocného zdroje pro spouštěcí logiku základní desky. Pro nás je hlavně zajímavý logický signál PS_ON - ten je v klidu +5V a jeho spojením se zemí 0V se zdroj rozběhne a rozpojením vypne. Napětí +5V je na konektoru již při zapojení zdroje do sítě 230V, obstarává to malý pomocný zdroj. Zapojením zdroje do zásuvky je celý primární okruh pod napětím a rozeběhne se jen pomocný zdroj +5V, toto napětí můžeme ověřit na špičce 5V_SB - fialový kablík hlavního konektoru. Máme tak jistotu že usměrňovač a elektrolyty C5 a C6, thermistor, pojistka a blokovací kondenzátory jsou v pořádku. Podobně je možné opravit zdroj k notebooku který trochu jednoduší protože dává jen jedno napětí a nepoužívá komunikaci zdoje s počítačem jako zdroj ATX.

Nakonec bych poradil že je možné výsledky měření ohmetrem porovnat na zdroji dobrém a pokud je zdroj v provozu, pozor na náhodný dotyk v primární části zdroje, na kondezátorech je až 400V.