6.3 Komunikace

6.3.1 Po navázání spojení

Po navázání spojení se modemy dohodly, posílají si nosné frekvence a mohou začít vyměňovat data.
Uživatel se nachází v tzv. terminálovém způsobu spojení (viz výše).
V tomto režimu jsou znaky vyslané z klávesnice přenášeny na protější počítač.
Váš počítač se označuje jako místní, a protější počítač se kterým jste se spojili jako vzdálený, nebo hostitelský.
Pokud se spojíte s profesionální službou, budete mít na monitoru její LOGO nebo MENU.
Při spojení s přítelem ( a to bude náš problém) budete dostávat na obrazovku pouze výsledkové kódy o spojení.

6.3.2 ECHO místní a vzdálené

Vzdálené profesionální služby Vám budou na obrazovku vracet vyslané znaky - to se nazývá "vzdálené echo". Není-li tato "ozvěna" aktivní, bude vzdálený počítač sice správně přijímat všechny znaky, povely a příkazy, ale neuvidíte je na obrazovce svého počítače. V takovém případě můžete zapnout tzv. "místní echo", při kterém vrací znaky na obrazovku komunikační program.
Může nastat i opačná situace, že jsou zapnuta echa obě a pak vše co napíšete uvidíte na obrazovce 2x např. Aahhoojj. V tom případě místní echo vypněte.

POZNÁNKA: některé programy zapínání a vypínání místního echa označují nesprávně jako duplex a poloduplex.
Duplexní a poloduplexní provoz je termín rezervovaný pro způsob přenosu dat mezi modemy kdy při duplexním provozu se přenáší data oběma směry současně a při poloduplexním provozu vždy pouze jedním směrem / stejně jako u dálnopisu /.

Místní echo vytvoří duplexní spojení pouze mezi modemem a PC.
Při spojení s přítelem často na obrazovce Vaše znaky chybí. Vidíte-li to co napsal Váš partner a nevidíte vlastní psaní , potřebujete místní echo zapnout.

6.3.3 Šifrování - podivné znaky na obrazovce

Pokud se Vám začnou na obrazovce objevovat neznámé podivné znaky nebo malé grafické symboly, kterým nemůžete rozumět, půjde pravděpodobně o různou terminálovou emulaci.
Východiskem je zjistit způsob terminálové emulace používaný vzdáleným počítačem a nastavit stejnou emulaci u místního počítače.
Pokud se navíc nezobrazují správně znaky české abecedy, znamená to, že Váš komunikační program nepodporuje příslušnou českou kódovou tabulku.

6.3.4 Terminálová emulace

Terminálová emulace zajištˇuje, aby se vzájemně dorozuměly různé počítače, tj. aby správně interpretovaly přenášená data a vydávané příkazy.
Bude-li tedy PC pracovat v terminálovém režimu, stisk klávesy "K" bude vždy pochopen přijímajícím PC jako "K" bez ohledu na typ emulace.

Různá terminálová emulace se projeví při stisku funkční klávesy a klávesy Alt nebo Ctrl, na které může protější PC reagovat neočekávaným způsobem, /používáme-li různou emulaci /.

Navíc českou specialitou je existence více kódových stránek znaků (Latin-2, Kameničtí,
KIO-8, WINDOWS 1250).
Uživateli proto bohužel nestačí použít stejnou terminálovou emulaci, jako protější počítač, ale pokud chceme, aby se text zobrazoval zcela korektně, musí na počítači zavést správnou tabulku znaků.
V praxi se tato nepříjemnost stále obchází používáním textů bez diakritiky, které nečiní volajícímu problémy s výběrem správné kódové stránky.

Uživatel musí mít ale stále na paměti, že v terminálovém režimu je spojen s protějším počítačem, a že pouhé zavedení kódové stránky ve vlastním počítači nebude mít na zobrazování znaků žádný vliv.

Pokročilejší programy proto dovolují vytvářet tzv. překladové tabulky, které zajistí správné zobrazení znaků.
Nezapomeňte, běžné zavádění kódových stránek nestačí!!!

6.3.4.1 Základní typy terminálových emulací

Základní terminálová emulace má zkratku TTY a ta napovídá, že vznikla z telexu-teletipe.
Je proto velmi jednoduchá a v terminálovém režimu TTY počítač v podstatě pouze zobrazuje znaky, které obdrží, a podporuje jen několik základních příkazů pro pohyb kurzoru, vložení řádku apod.

Nejrozšířenější terminálovou emulací je ANSI-BBS emulace (zkratka z American National Standards Institute), která je součástí plné sady ANSI a např. dovoluje v textovém režimu zobrazovat znaky barevně a rozšířené o pseudografické značky jako čáry a pohybovat kurzorem.
Při připojení k BBS má pak volající usnadněnou orientaci a navigaci v někdy složitých nabídkách. Voláte-li neznámou BBS, bývá emulace ANSI-BBS přirozenou první volbou.

Velmi rozšířené terminály jsou s označením VT , kterých existuje několik typů. Terminálovou emulaci VT-52 a VT-100 naleznete proto ve většině komunikačních programů.
Terminálovými emulacemi jsou ale také programy, které slouží pro přístup k některé veřejné datové službě, u nás například VIDEOTEX.
Jsou nabízeny buď jako samostatné programy, nebo mohou být začleněny do kvalitního komunikačního programu jako WinCom.

TTY a ANSI jsou příklady textových terminálových emulací.
Existují i grafické emulace umožňující ovládání terminálu myší / např. RIP - Remote Image Protocol). Jsou vhodné pro začátečníky. Pro pokročilejší pak ANSI-BBS.

6.4 Přenos souborů

6.4.1 Základy

Přenos souborů je ekvivalentní jejich dálkovému kopírování z počítače na počítač.
Komunikace se ale účastní různé: - počítače
- operační systémy na počítačích
- komunikační programy
a proto potřebujeme pro dálkový přenos souborů používat krátké programy tzv. přenosové protokoly,
které běží na obou zúčastněných počítačích a jsou součástí velkých komunikačních programů.

Při přenosu souborů tedy nemusíme používat stejné komunikační programy, ale komunikační
programy musí zvládnout stelné přenosové protokoly.

Užijeme-li nestandardní firemní přenosový protokol, musíme na obou počítačích použít i komunikační programy stejného výrobce, protože standardní komunikační programy většinou speciální firemní protokoly nepodporují.

6.4.2 UPLOADING / DOWNLOADING

Pro odeslání datového souboru na vzdálený počítač se často používá anglický termín uploading.

Pro příjem souboru se používá výraz downloading.
Obecně musí vždy jeden komunikační program vyslat příkaz pro odeslání souborů a druhý pro příjem souboru.
Přetahujete-li soubory mezi počítači běžným způsobem, musí obsluha jednoho počítače vydat příkaz pro uploading a druhá strana pro downloading. Každý tedy řídí program na své straně linky.

6.4.3 Xmodem

Xmodem je nejobvyklejší protokol. Jedná se o poloduplexní protokol, data jsou přenášena současně jen jedním směrem , a s kontrolou chyb. Soubor je rozdělen do bloků 128bajtů a na konci každého je přidán kontrolní součet bloku.
Vysílající počítač zašle společně s blokem dat tzv. paketizační znaky
označující : počátek bloku
konec bloku
číslo bloku
jeho kontrolní součet.
Přijímající počítač vypočte kontrolní součet přijatého bloku a porovná ho s přijatou hodnotou. Pokud obě čísla souhlasí, má se za to, že data byla přenesena správně a pokračuje se dalším blokem.
Jsou-li kontrolní čísla rozdílná, celá procedura se vysílá znovu a kontrola se opakuje.
Přenos je pomalý a i jiné nevýhody vedly k jeho modifikaci.

6.4.4 Xmodem/CRC

CRC je zkratka pro Cyclic redundancy Checking, což je účinnější metoda kontroly dat něž kontrolní součet. Tento modem se pokouší navázat spojení nejprve s kontrolou CRC a pokud neuspěje přejde na kontrolní součet.

6.4.5 1K-Xmodem

Další varianta Xmodemu s délkou bloků 1kbajt, která dala označení modemu 1K-Xmodem nebo Xmodem-1K.
Jeho variantou je 1K-Xmodem-g. Detekce chyb je ponechána hardwaru (modemu). Tento protokol vysílá bloky 1Kbajt až do vydání příkazu k zastavení přenosu.
Nevýhodou je, že modemy nemohou kontrolovat správnost dat mezi modemem a PC.

6.4.6 Ymodem

Ymodem je rozšíření protokolu 1K-Xmodem/CRC o přenos časového údaje a více souborů najednou. Je příkladem dávkového přenosového protokolu.

6.4.7 Zmodem

Zmodem je v současnosti nejpopulárnějším přenosovým protokolem.
Je rychlejší než Xmodem,
- dokáže přenášet více souborů najednou včetně jejich jmen a dalších informací,
- umí lépe kontrolovat správnost přenesených dat a
- obsahuje prostředky pro obnovení souboru, pokud je jeho přenos přerušen.

Zmodem má implementován ještě dokonalejší způsob kontroly chyb než Xmodem/CRC.
Předchozí modemy používají tzv. 16-ti bitový CRC, přičemž
Zmodem využívá podle potřeby 16-bitový nebo 32-bitový režim, který je účinnější.
32-bitový režim je náročnější na rychlost PC na výpočet, proto má uživatel PC řady 386 a nižším možnost použít 16-bitové CRC.
Na rychlých počítačích nemá volba kontrolního režimu vliv na rychlost přenosu.

Zmodem umožňuje nastavit velikost bloku dat od 64bajtů do 8kbajtů, což má vliv na úspěšnost přenosu na rušených linkách.

Zmodem automaticky reguluje velikost bloků dvěma způsoby:
1) Při metodě půlení bloků jsou všechny chybně přenesené bloky zmenšeny na polovinu, takže se nakonec data přenesou i na špatné lince.

2) Při metodě škálování se zmenšuje velikost bloků, které mají být teprve přeneseny.
Zmodem je protokolem, který zajištˇuje kontrolu chyb průběžným způsobem, čímž se dále zrychlí přenos dat.
Každá metoda kontroly správnosti dat vede ke zpomalení přenosu .
Při průběžném způsobu kontroly (tzv. streaming) se ale vysílají kontinuálně až do konce souboru nebo do chvíle, kdy přijímající počítač detekoval chybu.
Xmodemm a Ymodem přenáší data v bloku s kontrolním kódem a pak čeká na zprávu, jak přenos dopadl.
Zmodem oznámí pouze špatně přenesený blok a ihned opakuje jeho přenos, což vede k vysoké účinnosti přenosu (98 -99%; účinnost protokolu je relativní rychlost vztažená na rychlost přenosu bez kontroly chyb).
Účinnost Xmodemu nebo Ymodemu může vzhledem k modemovým a linkovým zpožděním na dlouhých trasách klesnout i pod 10%.

6.4.8 Kermit

je nejčastěji podporovaným speciálním protokolem. Kermit je velmi pružný protokol, který umožňuje přenos více souborů, se jménem a časovým údajem a robustním mechanismem kontroly chyb.
Při komunikaci PC-PC se příliš nerozšířil a je užíván při spojení s mainframe (pevnými) počítači vzhledem k 7-bitovému kódování dat. I z tohoto důvodu se užívá hlavně mimo naši republiku. Ačkoliv umí dynamicky měnit velikost přenášených bloků podle kvality spojení a umí komprimovat data, je ještě pomalejší než Xmodem.

6.4.9 Výběr přenosového protokolu

Výběr vhodného přenosového protokolu nebývá složitý.
Jeho výběr se většinou řídí nabídkou a doporučením vzdáleného programu, popřípadě schopnostmi komunikačního programu uživatele.
Výběr přenosového protokolu je tedy ovlivněn správnou volbou komunikačního programu, který by měl podporovat všechny standardní přenosové protokoly zde uvedené.
ASCII protokol se hodí výhradně pro textové soubory
Zmodem použijte vždy když je to možné.

Je rychlý, spolehlivý a při přerušení spojení obnovuje přenos na místě, kde skončil, tj. není nutné znovu odesílat celý soubor nebo se domlouvat, kterou část je třeba ještě poslat.