4. Rozdělení modemů

Modemy pro telefonní linky se vyrábí v několika provedeních:

1) Externí v provedení - modem, fax-modem nebo voice-fax-modem, v různém provedení připojení k PC sériovým kabelem 9 nebo 25PIN k portu COM x s rozhraním RS-232C,
/nebo paralelním kabelem k portu LPT x/ , méně časté, vyžaduje samostatný zdroj napájení.
Je vybaven Led diodami nebo i displejem pro indikaci stavu spojování a činnosti.
V tomto provedení se vyrábí většina vysoce kvalitních modemů.
2) Interní v provedení - karta do počítače, nevyžaduje samostatné napájení, ale odborníka pro montáž a nastavení. Nemá indikační diody a není tedy dost dobře možno sledovat průběh spojování a stav modemu.

3) PCMCIA - "kapesní" provedení modemu velikosti úvěrové karty, používá se nejčastěji ve spojení s notebookem nebo laptopem, pro zasunutí takovéto karty mívají již připraven konektor. Karta se zasouvá z vnějšku a je připojena na napájení PC.

4) Modemy pro ISDN sítě, což je vlastně síťový terminál pro síť ISDN obsahující ještě analogový modem. Umožňuje připojení pomocí 2 linek jak na síť ISDN tak k síti analogové.
( Zyxel 2864I, nebo Hayes ISDN System Adapter aj.).

4.1 Co je DCE a DTE

· DTE (Data Terminating Equipment/ počítač nebo terminál /česky - koncové zařízení přenosu dat (KZD)
· DCE (Data Circuit Terminating Equipment) nebo někdy také (Data Comunications Equipment) modem nebo jiné zařízení ukončující datový /telefonní/ okruh a zajišťující přenos (po telekomunikační lince) , česky ukončovací zařízení datového okruhu - UZD.
· DTE jsou zdrojem a příjemcem dat (počítač)
· DCE jsou připojeny na konci telefonní sítě a zprostředkovávají komunikaci mezi DTE,
(DCE=většinou modem).

4.2 Připojení modemu k počítači

Veškeré propojování se provádí s vypnutými zařízeními, ať se jedná o počítač nebo modem!!!
Každé připojení modemu vyžaduje jistou dávku odborných znalostí.
Pro modemy interní, kdy je třeba zásah do počítače to platí obzvlášť.
Pro připojování externích modemů se používají konektory typu Cannon 9pin (DB-9), nebo 25pin (DB-25) s označením M / sameček/, F / samička/.

Pro připojení modemu k počítači se používá norma RS-232 C.
Definuje celkem 21 signálů.
Z nich pro modem použijeme méně než 9, včetně dvou datových, jsou odděleny směry přenosu PC-MODEM a MODEM-PC.
Podrobněji viz RS-232. Příloha 2

4.3 Připojení modemu k telefonní síti

Pro připojení modemu k telefonní síti bývají modemy vybaveny dvěma až třemi konektory, obvykle s tímto označením:
TO LINE - nebo jen LINE - připojení telefonní linky
TO PHONE - nebo jen PHONE - připojení telefonního přístroje
TO LEASE - nebo jen LEASE - Vstup pro připojení pevné pronajaté linky, není podmínkou.
Připojení na pevnou pronajatou linku je možno zvolit i programově přes konektor TO LINE pomocí AT příkazu AT&L1.
Pokud nepoužijete správný vstup, modem nemůže správně pracovat.

Základní zásada:
Telefonní linka se připojí nejdříve do modemu a za modem se připojí telefonní nebo jiný přístroj.
Nepřichází v úvahu paralelní připojení stejně jako u faxů.
Pokud jde o provoz modemu společně s faxem, zapojení zůstává stejné, ale je nutné speciální nastavení modemu.
Zda toto nastavení modem umožňuje je nutno zjistit nejlépe v originálním manuálu, nebo ještě lépe u prodejce (překlady se o tom obvykle nezmiňují) .

4.4 Přenosová rychlost mezi DTE a DCE

Přenosová rychlost mezi DTE a DCE je závislá na:
1. Přenosové rychlosti modemu (DCE)
2. Rychlosti sériového portu, podle typu obvodu UART
UART Universal Asynchronous Recever/Transmitter ( česky univerzální asynchronní přijímač vysílač).
3. Software - který se používá pro práci s modemem.
Například OS WINDOWS neumožňuje použít vyšší rychlost než 19 600 , protože sám zabírá převážnou část paměti.
Proto zde při kompresi 2:1 nebude využita rychlost modemů vyšší než 9600.

4.5 Rychlost sériového portu

UART typu 8250 nebo 16540 mají problémy s rychlostí přes 20000bps, tedy jsou schopné pracovat maximálně 19 600bps.
Pro vyšší rychlosti je třeba, aby PC byl na sériovém portu vybaven UARTem typu 16550 nebo 16550A, případně 16550-AF, které jsou vybaveny vyrovnávací pamětí a jsou schopné pracovat až rychlostí 115 200bps.

4.6 Řízení toku dat

Možnosti:
A) tok dat nebude řízen (NONE)- pouze za předpokladu, že zařízení jsou schopná zpracovat přenášená data za všech okolností, toto ale velmi často není reálný požadavek.
B) řízení toku dat hardwarově ( RTC/CTS)- použít jako první ! ! ! , v tomto směru je technická literatura poněkud nepřesná, protože uvádí, že tento způsob řízení vyžaduje mít ještě další linku.
Z tohoto pohledu by ale nebylo možno realizovat spojení po 2drátovém komutovaném okruhu.
Tomu ale tak není. Zde se opomíjí vícenásobné využití téže telefonní linky v různém frekvenčním pásmu.
Jedná se tedy o jeden hlavní tok dat, a jeden pomocný tok řídících informací, přičemž se oba frekvenčně vejdou do telefonního pásma 300-3400Hz, přičemž každý využívá jinou část frekvenčního pásma.
Řídící informace používají podstatně nižší tok dat a proto vyžadují i užší frekvenční spektrum a bývají v telefonním kanále na spodní části spektra.

telefonní pásmo 300Hz - 3400Hz

Pro tento druh přenosu poskytuje norma RS-232C několik řídících signálů.
C) řízení toku dat softwarově ( X-on/X-off) - použijte tehdy, když hardwarové řízení nepracuje, nebo není možné ho z jiného důvodu použít.
Zde se jedná o takový způsob řízení, kdy se jedna linka používá s t ř í d a v ě pro přenos dat a pro řídící signály.

Z toho vyplývá, že tento způsob přenosu je pomalejší.