Pro propojení dvou telefonních účastníků je nutné mít spojovací prostředí.
Tímto prostředím byla v minulosti ruční propojovací pole, obsluhovaná manipulantkou.
Postupně se přecházelo na automatizované systémy:
ROTARY hledačové ústředny P51 třidičové ústředny PKxx ústředny s křížovými spínacími poly ALCATEL 1000 a EWSD digitální ústředny - používané v současnosti Samozřejmě, že typů ústředen je daleko více. Uvedeny jsou 4 základní typy .
Z pohledu vlastního spojování pak můžeme ústředny rozdělit na 2 typy:
Ústředna s přímým ovládáním reaguje na impulsy volby přímo příslušným spojovacím prvkem (skupinářem, linkovým voličem).
Ústředny s nepřímým ovládáním přijímají číslo volaného účastníka do paměti (registru) a následně se spojovací cesta sestavuje čtením informace z registru. Sem patří ostatní ústředny z výše uvedených typů mimo P51.
Moderní ústředny již umí používat oba druhy volby , starší pulsní i novější - tónovou.
Frekvence tónové volby :
1209 Hz | 1336 Hz | 1477 Hz | 1633 Hz | |
697 Hz | 1 | 2 | 3 | A |
770 Hz | 4 | 5 | 6 | B |
852 Hz | 7 | 8 | 9 | C |
941 Hz | * | 0 | # | D |
Tónová volba je rychlejší a nevyžaduje v meziměstském a mezinárodním spojování další telekomunikační zařízení jako volba pulsní. Tónová volba je vhodná pro přímé zpracování prostředky dálkového přenosu - zesilovače, modulátory, digitalizace pomocí PCM.
V současnosti se začíná používat také pro spravování účtů v bance, například SPOROTEL , což je správa sporožirového účtu pomocí telefonu.
Až dosud jsme uvažovali spojení dvou účastníků v jedné ústředně. Pro spojení účastníků připojených na různé ústředny je nutné mít mezi ústřednami spojovací cesty zvané spojnice. Pomocí spojnic propojují ústředny účastníky různých ústředen. Zde je nutno si říci jak je konstruováno telefonní číslo .
Mějme tato telefonní čísla:
Volá-li tedy účastník 1. účastníka 2. volí číslo 4 12 25656.
Z toho ústředna dekóduje:
Pokud se spojujeme meziměstsky , například do Prahy 02/xxxxxxxx je postup za lomítkem stejný, ale číslice
Je zcela lhostejné jaký bude způsob přenosu hovoru mezi Brnem a Prahou, zda NF, VF či PCM.
Samozřejmé ale je, že pokud se týká spojení ústředen digitálních není nutno signál PCM měnit na analogový, nýbrž se najde spojnice PCM -tedy v optickém kabelu směrem na Prahu. Zde je snad vhodné připomenout, že spojení přes digitální ústředny má své výhody v tzv. signalizaci mezi ústřednami (informace ústředna-ústředna o probíhajícím spojení, jeho navázání, tarifikaci atd.). V současnosti se používá signalizace označované jako CCS7 , která je samostatně pracující. To umožňuje realizovat spojení dvou účastníků Brno -Praha i při poruše trasy Brno-Praha například :
Brno-Ostrava-Olomouc-Praha, signalizace číslo 7 si prostě najde spojovací cestu z místa "A" do místa "B" i když je krkolomná, dokonce třeba přes Vídeň.