Telefonní vedení můžeme v podstatě rozdělit podle několika hledisek do těchto skupin.
Podle účelu na:
Podle druhu zařízení která tato vedení spojují pak na:
Jak je z výše uvedeného patrno, snoubí se nám dnes vedení telefonní a vedení speciální do jednoho, které chceme používat pro oba účely.
Nemůžeme tedy přistupovat k vedení telefonnímu tak, že musí vyhovovat pro data ( což se většinou děje) , ale měli bychom požadovat vedení pro přenos dat, po nichž budeme také telefonovat, což jejich kvalita zajistí. Obráceně kompatibilita automaticky být nemusí, ale někdy máme to štěstí že je. Jak to pak vypadá s poplatky ale věru nevím. Přiznám se , že jsem sice spojař, ale právě pro meziměstské a mezinárodní linky, které se účtují jinak než bežná telefonní linka.
Podle využití na :
Podle druhu média na:
Podle druhu provozu na nich pak na :
Oboje se dá provozovat za předpokladu určitých úprav po všech druzích médií i když PCM má jaksi předurčenu optiku, ale to neznamená, že nemůže být provozována po starých typech kabelů stejně úspěšně, zvlášte tam, kde se nevyplatí pokládat nové kabely protože by nebyly využity.
Tak to je strucně - velmi strucně.
Samotná telefonie, nebo chcete-li telekomunikace, jsou o tom jak a kdy používat různé druhy signálu, jak je mezi sebou převádět na tu právě vhodnou podobu potřebnou pro přenos a zase nazpět. K tomu přistupuje elektronika, která nám umožňuje signály jednak zesilovat, opakovat, modulovat , konvertovat a také vzájemně propojovat.
Z pohledu signálu známe v podstatě pouze dva druhy:
pulzní volba |
dálnopisná značka |
počítačová informace ve dvojkové nebo hexadecimální podobě |
Uvedu příklad:
Abychom mohli přenášet dálnopisné zprávy na dálku a nepotřebovali
k tomu speciální vedení, změníme prostě přerušovanou
stejnosměrnou smyčku na přerušovaný analogový signál napr.
f =420Hz a máme nejjednodušší frekvenční modulaci, tedy
frekvence ANO, frekvence NE. Tento signál již zpracuje telefonní
zesilovač, modulátor, ale také PCM , protože je jí jedno
jestli dostala frekvenci hovoru nebo nečeho jiného, přemění
tedy signál na digitální řekněme optický a šup s ním na
optiku, tam si to mezi Prahou a Brnem převezmou opakovače, nebo
optické zesilovače a transportují signál na druhý konec, kde
se vše uvede do původního stavu a může stejnosměrný signál
dostat opět dálnopis a být spokojen. Jestli to vše ještě
cestou zmnění nějaké vlastnosti, jako že to půjde třeba
kus radioreléovou trasou, to se zase až tak nic moc neděje.
Jestli tedy signál vašeho modemu prodělává podobnou
peripetii na cestě do Ameriky, třeba podmořským kabelem (pořád
mimochodem toto spojení existuje a to i v době družic) a někde
krátkodobě vypadne proud, není se co divit, že se spojení
zhroutí. Dálkoví mechanici se z toho hroutí rovnež.
Představte, že když vypadne optika Praha -Brno, je v ten moment mimo provoz až nekolik desítek tisíc linek. Vypadne-li např. jedna trubka koaxu pak to představuje cca 2800 (to je minimum) meziměstských linek najednou. Jestliže jsou v kabelu čtyři tak to ciní 10.400 linek a to je proti optice nic!!!