Lekce -3 Telefonní linky 3 (vedení)

Telefonní vedení můžeme v podstatě rozdělit podle několika hledisek do těchto skupin.

Podle účelu na:

  1. telefonní
  2. dálnopisná (telegrafní)
  3. modulační (televizní a rozhlasová) a
  4. speciální

Podle druhu zařízení která tato vedení spojují pak na:

  1. účastnická ( účastnický přístroj-ústředna)
  2. spojovací ( propojují AUT ústředny v rámci jednoho MTO -místního telekomunikacního obvodu)
  3. meziměstská (propojení meziměstských ústředen např. Praha-Brno)
  4. mezinárodní ( propojují dvě mezinárodní ústředny např. Praha-Berlín)
  5. speciální ( přenos dat a telefoto )

Jak je z výše uvedeného patrno, snoubí se nám dnes vedení telefonní a vedení speciální do jednoho, které chceme používat pro oba účely.

Nemůžeme tedy přistupovat k vedení telefonnímu tak, že musí vyhovovat pro data ( což se většinou děje) , ale měli bychom požadovat vedení pro přenos dat, po nichž budeme také telefonovat, což jejich kvalita zajistí. Obráceně kompatibilita automaticky být nemusí, ale někdy máme to štěstí že je. Jak to pak vypadá s poplatky ale věru nevím. Přiznám se , že jsem sice spojař, ale právě pro meziměstské a mezinárodní linky, které se účtují jinak než bežná telefonní linka.

Podle využití na :

  1. samostatná
  2. vícenásobné využití (skupina účastníků , buď NF, nebo VF pro dálkové přenosy a PCM)

Podle druhu média na:

  1. drátová (vzdušná a kabelová)
  2. symetrická (kabely DM)
  3. nesymetrická (kabely XV a koaxiální)
  4. bezdrátová neboli radioreléová (VVF)
  5. optická ( skleněná vlákna)

Podle druhu provozu na nich pak na :

  1. analogová (NF, VF)
  2. digitální PCM

Oboje se dá provozovat za předpokladu určitých úprav po všech druzích médií i když PCM má jaksi předurčenu optiku, ale to neznamená, že nemůže být provozována po starých typech kabelů stejně úspěšně, zvlášte tam, kde se nevyplatí pokládat nové kabely protože by nebyly využity.

Tak to je strucně - velmi strucně.

Samotná telefonie, nebo chcete-li telekomunikace, jsou o tom jak a kdy používat různé druhy signálu, jak je mezi sebou převádět na tu právě vhodnou podobu potřebnou pro přenos a zase nazpět. K tomu přistupuje elektronika, která nám umožňuje signály jednak zesilovat, opakovat, modulovat , konvertovat a také vzájemně propojovat.

Z pohledu signálu známe v podstatě pouze dva druhy:

  1. Analogový - hovor, frekvence , tónová volba, vysokofrekvenční přenos
  2. Digitální kam mimo jiné patrí: 
    pulzní volba
    dálnopisná značka
    počítačová informace ve dvojkové nebo hexadecimální podobě

 

Uvedu příklad:
Abychom mohli přenášet dálnopisné zprávy na dálku a nepotřebovali k tomu speciální vedení, změníme prostě přerušovanou stejnosměrnou smyčku na přerušovaný analogový signál napr. f =420Hz a máme nejjednodušší frekvenční modulaci, tedy frekvence ANO, frekvence NE. Tento signál již zpracuje telefonní zesilovač,  modulátor, ale také  PCM , protože je jí jedno jestli dostala frekvenci hovoru nebo nečeho jiného, přemění tedy signál na digitální řekněme optický a šup s ním na optiku, tam si to mezi Prahou a Brnem převezmou opakovače, nebo optické zesilovače a transportují signál na druhý konec, kde se vše uvede do původního stavu a může stejnosměrný signál dostat opět dálnopis a být spokojen. Jestli to vše ještě cestou zmnění nějaké vlastnosti, jako že to půjde třeba kus radioreléovou trasou, to se zase až tak nic moc neděje. Jestli tedy signál vašeho modemu prodělává podobnou peripetii na cestě do Ameriky, třeba podmořským kabelem (pořád mimochodem toto spojení existuje a to i v době družic) a někde krátkodobě vypadne proud, není se co divit, že se spojení zhroutí. Dálkoví mechanici se z toho hroutí rovnež.

Představte, že když vypadne optika Praha -Brno, je v ten moment mimo provoz až nekolik desítek tisíc linek. Vypadne-li např. jedna trubka koaxu pak to představuje cca 2800 (to je minimum) meziměstských linek najednou. Jestliže jsou v kabelu čtyři tak to ciní 10.400 linek a to je proti optice nic!!!