Statistika

Platí skutečnost, že čím více se blíží SWR k hodnotě 1,00  v celém frekvenčním pásmu , tím menší odraz na anténě, nebo anténním systému nastává. 
To má za následek vysokou účinnou propustnost v tom smyslu , že na anténě nenastává odraz vlny zpět ke zdroji.


Na obrázku je znázorněn příklad pro TV koax, ale platí obecně i pro Z=50W a přenosy po vedení obecně.
Zcela jednoznačně platí, že odraz vznikne všude tam, kde se objeví nehomogenita vedení, tedy kde se změní některá z jeho primárních konstant, kterými jsou : odpor, indukčnost, kapacita a svod (jednotky
Ohm, Henry, Farad, Siemens. Přitom kapacita a indukčnost jsou na kmitočtu závislé.

                                                     

Jak je vidět jedná se komplexní číslo a není možno zanedbávat jeho imaginární složku.

Protože zvláště parametry L a C jsou dány konstrukcí kabelu, jakákoliv změna na kabelu změní jeho impedanci.

Dotaz z INVEXU: Co se tane když kabel připáskujeme a řádně utáhneme?

Odpověď:

Předpoklad u koaxu je, že je souměrný podle středu.
Pokud si kabel připáskujete, a prohnete stínění vůči střednímu vodiči, vyrobíte si nehomogenní místo na kabelu (změní se zde minimálně kapacita pláště vůči středu)a v tomto místě vznikne odraz signálu na vedení.
Obdobný  stav nastane při ohybu kabelu o poloměru menším jak 10x tloušťka kabelu.
Např. pro BELDEN H1000 o průměru cca 1cm je minimální poloměr  10cm.
Jinak se střední vodič promáčkne přes izolaci na jednu stranu blíže ke stínění a nehomogenita je vyrobena, důsledkem je odraz.

  Na obr. můžete vidět vychýlení nevratné středního vodiče  v důsledku malého poloměru ohybu, a prohnutí stínění připáskováním a nadměrným utažením.                                

Jak jsem snad právě vysvětlil, odraz vznikne všude tam, kde se objeví nehomogenita materiálu nebo kabelu.
U materiálu mám na mysli např. ostré přechody na konektorech (pravoúhlé skoky nebo směnu směru), ale také měnící se sílu vodiče.

To vše je příčinou odrazů. Samozřejmě i špatné pájení, nedokonalé kontakty krimplováním středního vodiče, atd. atd.

Když k tomu pak přidáme vysoké SWR vlastní antény může to být úplné neštěstí pro data.

Rozebral jsem tento obrázek a výsledek do něj vepsal:



Jak vidíte, anténa je  nepoužitelná pro všechny kanály vlevo i vpravo a to nad označeným místem.
Přepočtovou tabulku SWR, dBm, přenesený výkon, vrácený výkon, která byla použita u výše uvedeného obrázku stáhnete ZDE
Pokud si ji chcete jen prohlédnout ta klikněte na TABULKA

Srovnejme nyní anténu PROWAX:

 

Řekl bych , že  již od pohledu poznáte která bude pro vás výhodnější.

Jak jsem návštěvníkům INVEXU doporučoval, zopakuji ještě zde:
1) Anténu bez protokolu nebrat vůbec !!!

2) S protokolem si nechat ukázat alespoň dva vzorky a protokoly na sebe přiložit a proti světlu porovnat, zda to nejsou kopie

 Základní můj poznatek:
Za 3 roky spolupráce na anténách jsem neviděl dva protokoly shodné! Za předpokladu, že každá anténa je na spektrálním analyzátoru nastavována.
Pravda je, že to zdržuje výrobu, ale zajišťuje kvalitu!!!

Bližší informace z teorie přizpůsobení najdete ZDE

Dotaz z INVEXU: Co laděním kabelu vylepšujete? Parametry antény nebo AP? (Ptal se odborník znalý s vyšší kvalifikací a zkoušel co já na to).

Odpověď:
U kvalitní antény se parametry dají nevyladěným kabelem jen zhoršit. A na parametry AP-ka se musíme spolehnout.

A pro slušnou anténu se vyplatí vyrábět také laděnou kabeláž:
Ladění kabeláže (koaxiální) znamená přizpůsobit skutečnou délku kabelu n-tému násobku vlnové délky tak, aby impedančně neovlivňovala ani výstup  AP-ka, ani vlastnosti antény.
Pak se totiž chová pouze jako vložený útlum.
Pokud bychom to tak neudělali a jen kabel ustřihli a dali konektory, stane se s vysokou pravděpodobností, že kabeláž bude mít charakter rezonančního obvodu , sériového (malá impedance), nebo paralelního(vysoká impedance) rezonančního obvodu, případně , že se bude chovat jako vedení naprázdno případně nakrátko a všechny uvedené případy nejsou žádoucí, protože jejich impedance není 50ohm. Tímto způsobem se ale dá impedance, přizpůsobovat..
Žádoucí je aby vedení melo impedanci na obou koncích 50ohm a pak se pouze uplatní jeho útlum, Jinak by totiž na přechodu impedancí vznikaly další nežádoucí odrazy, viz výše.

Dotaz z INVEXU k panelovým anténám: Proč je neděláte menší? mě by se to hodilo.
Odpověď:
Protože poměr mezi vlnovou délkou zářiče a zadní deskou je rozhodující pro předo-zadní poměr vyzařovacího diagramu a také pro úhel vyzařování.
Při menších rozměrech by anténa vysílala a přijímala příliš do stran a předo-zadní poměr by se zhoršil.
A ze zadní strany snad nechcete přijímat signál.
Pokud ano, tak vám vyhoví anténa s 8 charakteristikou, ta nemá žádnou stínicí plochu a je problém jak ji uchytit , zakrytovat,  atd.....

Dotaz z INVEXU : To vážně každou anténu měříte?
Odpověď:
Ano. Musíme ji změřit a její parametry které deklarujeme v katalogových údajích nastavit, protože
jen tak složená anténa z komponentů je nezaručuje.
Proto se změří, případně donastaví a stisk tlačítka PRINT, je to nejmenší.
Navíc , každá anténa má svůj protokol a čárové kódy antény a protokolu jsou spárované, takže nelze reklamovat anténu s jiným protokolem.
Tento postup chrání obě smluvní strany obchodu.
 
Autor stránek ( http://telefon.unas.cz ) objasňuje zájemcům výsledky měření SWR u antény PWPAN518 při návštěvě stánku na INVEXU